Text níže je přepis podcastu. Bez korektůry a na hulváta tak, jak to ze mě vypadlo. ⤵️
Dnešním epizoda tak trochu smrdí. Měla jsem ji na programu o mnoho později, ale je dost aktuální. Pan puntík, můj dalmatin, totiž zase onemocněl zánětem mozku a mozkovejch blan a změnily se mu venčící návyky… Tak si užij patnáctiminutovku o …
Našla jsem 13 synonym, aby tvůj podcast mohly poslouchat i děti. dříst, hromádka, kakánek, kakání, kromboží dárek, krombožinec, kromdar, krondaro, trus, lejno, výsledek trávení, neřád, fufínko.
Fufínko je dobrý, tak jdem na to.
O fufínkách a lidech
Než jsme si pořídili dům se zahradou, říkali jsme si, jak to bude super, až se naši psi budou chodit ráno venčit sami a my si užijeme takovej ten pomalej rozjezd. Jenže jak celej život byli zvyklí, že když se fufínkuje, tak až venku, tak zahradu vzali jako domov a venku je až za plotem. Takže chodíme venčit úplně stejně jako lidi z paneláku 4x denně.
Teď je to trochu jiný, protože panu puntíkovi vypli mozek, takže se venčí jako normální barákovej pejsek a fufínkuje si, kde zrovna potřebuje. Plot, neplot.
A protože je příroda úžasná a všechno zapadá do jednoho velkýho koloběhu, začala jsem to pitvat. Ne to fufínko… ale ten proces, protože kdyby neexistovala armáda uklízečů, tak se tady všichni topíme ve fufínkách.
Kam mizej 💩?
Jedna kráva totiž za den vyprodukuje 20-40 kg fufínek. Na 1,3 milionu kusů krav v ČR to je 39 000 000 kg fufínek za jeden den! To je na váhu 26 000 hrochů! Za den! Za jeden den! A to jsme jen u krav.
Hraju si tady s kalkulačkou, jaký to je pro mě neuchopitelný číslo. Třeba za rok by ty fufínka vážily jako 237 Titaniků. To je prostě neuvěřitelný!
Jasně, nějakej materiál vrátí člověk do polí a do záhonů, ale to je jen zlomek z toho, co je potřeba zpracovat. A tak na řadu přichází armáda koprofágů.
Koprofágové
To jsou živočichové, který se živěj exkrementy jinejch živočichů. Slovo koprofág pochází z řečtiny. Je to spojení slov copros „výkal“ a phagein „jíst“.
Mezi ty nejpočetnější patřej:
- bakterie,
- houby
- a celá kupa hmyzu.
A tak hned, jakmile kráva zvedne ocas a fufínko přistane na zem, zalarmuje se tolik živočichů, že co nevidět je po mině.
Nejdřív se objeví mouchy a brouci, který zavětřej a přilítnou. Mouchy výkalnice nakladou do fufínka vajíčka, ty se co nevidět změněj v larvy a daj se do jídla. Někteří brouci zas norujou na spodku fufínka a nosej si papáníčko do děr, aby jima krmili děcka, další přijde a co potřebuje, to si v kuličce odvalí pryč.
Tolik hmyzu láká samozřejmě i predátory, jako jiný hmyzy, který se živěj hmyzem, kterej se živí fufínkama nebo ptáky, který vyzobávaj larvy. A tak maj z jednoho prdu radost všichni.
Jak by to vypadalo, kdyby neexistovali koprofágové?
O tom už se stihli přesvědčit v Austrálii. V 19. století si tam totiž přivezli krávy. Nic podobnýho tam do tý doby nebylo, a tak tam nebyly potřeba ani koprofágové specializující se na tekutou mazlavou stravu.
Jejda já se bavim. Je úplně v mý moci, jak hnusnou tuhle epizodu udělám. Kdo jíte, tak dobrou chuť. 🙂
Oni totiž klokani a vombati vylučují úplně jinou konzistenci fufínek. Mimochodem věděli jste, že vombat kaká krychličky? Vombat vyprodukuje za noc (protože ve dne spí) zhruba 100 krychlovejch fufínek o straně zhruba 2 cm. Můžou za to střeva a důvodem je, že jak je extrémně teritoriální a pohybuje se na vršcích skal a na kmenech, tak fufínkama značkuje území a kdyby byly obvyklýho tvaru, tak by se mu rozkutálely.
Konec vombatího okýnka a zpět ke kravám.
Australští brouci se přizpůsobily úplně jiný konzistenci a to, co začalo dopadat na zem protinožců, nečekali. A tak si tam ležely ty fufínka skoro bez povšimnutí. Trvalo roky než se rozložily! Na pastvinách se hromadily, dusily trávu, šířily se z nich paraziti a Australani začali mít víc fufínek než pastvin.
Protože my tady v Evropě umíme řešit problémy, tak přišel nějakej maďarskej přistěhovalec s nápadem, aby se fufínkový brouci do Austrálie dovezli. Nabral v Jižní Africe 23 druhů, který by měly v australskejch podmínkách přežít a byli rekordmani v rychlosti rozkladu a vypustil je na pastviny. Hurá a bylo vyřešeno. Dneska díky výkalníkům v Austrálii mizí fufínka do 24 hodin.
Mimochodem dovážet cizí druhy rostlin nebo zvířat na uzavřený kontinenty je zlo, ale tady v tom případě se žádná ekokatastrofa díkybohu nekonala.
Bambilion rozkladačů na jedno fufínko
Mezi koprofágní brouky řadíme asi 150 druhů chrobáků, zhruba 5000 druhů vrubounů a 1500 druhů hnojníků. V drtivý většině se dospělci i larvy těhlech druhů přímo živí fufínkama.
Jsou to úžasný rodiče. Staraj se do roztrhání těla. Stavěj většinou podzemní hnízda a zajišťujou potomkům jídlo.
Podzemní hnízda
Na první pohled se toho na hromadě trusu moc neděje. Teda děje, ale nic, co by tě zajímalo. Většina se toho totiž děje uvnitř a na spodu. Koprofágové ho začnou postupně rozebírat a nosit si ho do podzemních chodeb a hnízd mimo fufínko. Hlubších či mělčích, to podle druhu.
Podle způsobu, jakým trus přemisťujou z epicentra do hnízda se koprofágní brouci rozdělujou do 3 skupin:
- Na tzv. váleče: to jsou brouci, který si na fufínku vytvořej kuličku a odvalí ji pryč pozpátku zadníma nohama. Koule váží několikanásobek hmotnosti brouka. Rekord je 72násobek váhy brouka. Až s koulí doputujou do místa, kde se jim líbí, zahrabou ji a spáří se. Samec zdrhne, samička v hnízdě vytvoří několik koulí, do kterejch naklade vajčka a buď hnízdo taky opustí nebo se stará, to podle druhu.Do týhle skupiny patří i vruboun posvátnný, legendární skarabeus.
- Další skupinou jsou štolaři nebo tuneláři. Ti hlouběj chodby a stavěj hnízda pod fufínkama. Jeen pár takovejch brouků dokáže přemístit až 1 kg trusu. Dělej se na rychle zahrabávající a pomalu zahrabávající štolaře. RZŠ nejdřív nahromadí trus, kterej do hnízda potřebujou a pak začnou hrabat chodbu, která vede do komory, kde vytvoří plodový koule z fufínek a naklade do nich vejce. Typickej je třeba výkalník. PZŠ nejdřív vydolujou chodbu a až pak do ní nacpou trus. U nás žije třeba lejnožrout nebo chrobák.
- Poslední skupinou jsou obývači. Ty s fufínkama nikam nechoděj, ale stavěj si hnízda přímo v nich. U nás to je většina hnojníků. A protože konkurence je obrovská a žrádlo mizí rychlostí blesku, využívaj starý a suchý fufínka, který ostatní už nedokážou přemístit a hnízděj až pozdějc, kdy už ostatní nehnízděj.
Egyptské pyramidy jsou dost možná fufínka
Koprofágní brouci ultraovlivnili jednu z nejvyspělejších kultur - Egypt. Díky válečům dost možná vznikla mumifikace. Egypťané totiž z pozorování vrubouna posvátného vydedukovali, že je to nesmrtelnej brouk.
Vývojovej cyklus brouka znali. Teda aspoň si to mysleli. Předpokládali, že ten, kterej si uválel kouli, do ní pak vlezl, umřel a znovu obživnul. Možná proto svoje mrtvý vládce zavazovali do obvazů jako do kukly a zavírali do sarkofágů jako do plodovejch koulí. A ptám se… Jestli by to tak bylo, byla by pyramida obří fufínko?
Odčervovadla likvidují koprofágy
Ať to je jak chce, koprofágní brouci jsou nesmírně užiteční. Tím, že rozebírají trus, snižují počet otravnejch ďobavejch much, který se v trusu vyvíjej.
Průšvih je… no my, kdo jinej, žejo. Tyhle hodný broučky zabíjíme. Ale ne jen tak obyčejnejma insekticidama, jako by sis mysela, ale mnohem sofistikovanějc. Odčervovadlama ovcí, koz, koní, krav a jinejch zvířat.
Hodně jednoduše vysvětlim. V krávě žijou paraziti. Ty jí škoděj. A protože potřebujeme zdravou krávu, abychom za ní nebo její produkty dostali nějaký peníze, nacpem do ní odčervovadlo, ona jde, zvedne ocas a na pastvinu se snese jedovatý fufínko. Koprofágní brouk ho sežere a umře. Fufínko nikdo nezpracuje, protože všichni, kdo prošel kolem, umřel. Kráva za pár hodin udělá další fufínko a další a další, ale ty už nemá kdo zpracovat. A tak se v něm pomnožej otravný ďobavý mouchy a… světe div se… i ty paraziti, který se pak s pastvou zas dostanou do tý samý krávy a koloběh pokračuje. Jenže koprofágní brouci nemají tak rychlej cyklus jako moucha a nedokážou svoje počty tak rychle vracet. Co to znamená? Že budeme muset přejmenovat tuhle epizodu na Proč se topíme ve fufínkách.
V Beskydech pasou celkem na 14280 hektarech luk a pastvin. A přesně takovej problém tam v roce 2019 měli. A tak už museli zavíst odčervování ve stájích a ne na pastvinách. Nebyl to jedinej důvod, proč o rozebírače přicházejí, ale byl zásadní. Je to lokalita, kde se to pozoruje, ale co zbytek pastvin napříč republiky?
Úplně stejně jako krávy jsou na tom ale i vaši domácí mazlíčci a zvířata. Až na ně něco nalejete nebo jim nabídnete tu zrůdně obrovskou piluli, tak v podstatě simulujete to samý, co se děje ve velkým mezi ohradníkama. Pořád jste si jistý, že zahradničíte bez chemie?
Jícha ze slepičinců jako jednoz nejvýživnějších hnojiv
Mám pro tebe malej tip, jak fufínka můžeš využít v zahradě. Určitě máš poblíž někoho, kdo má slepice ti to kvoká na dvorku.
Ze slepičinců totiž můžeš vyrobit jedno z nejvýživnějších ekohnojiv, který můžeš zchrastit.
Slepičinců se každej rád zbaví, takže to budeš mít úplně zadarmo a použít ho můžeš na zeleninu, kytky stromy i trávník. Boží je prej na růže, tak to musim vyzkoušet.
Tenhle slepičincovej koktejl obsahuje vysoký množství dusíku, fosforu, vápníku a draslíku. Půdní prospěšný brebery ho úplně milujou a působí dlouhodobě. Jeho stopy prej najdeš v půdě i za tři roky.
Jdem vyrábět
- Suchý fufínka nacpi někma do belíku nebo sudu nebo čehokoliv, co můžeš přiklopit. Jestli ti přijdou znečištěný třeba peřím, pilinama nebo nějakou podestýlkou, gratuluju, asi už jsi zapomněla, s čím pracuješ. Všechno tam nech a nalej do toho vodu. Zaklop to nějakým víkem a vyber tomu místo na sluníčku. Za 7-10 dnů si k tomu jdi čuchnout. Když to bude páchnout jak podpaždí obézního traktoristy, máš hotovo. Kdyby ti to ještě nepřišlo tak odporný, možná bylo chladno a bude to trvat o trochu dýl.
- Až doblinkáš, jdi si pro konev a nařeď tuhle mňamku v poměru 1:10 s dešťovkou. Pak teprve s ní utíkej zalejvat.
- Tuhle dobrotu můžeš použít v podstatě od jara až do podzimu, ale ne často, protože jde o dlouhodobě fungující hnojivo.. Říká se, že tím stačí záhony prolejt na jaře, podruhý v létě a pak až zase za rok.
- Odvážlivci s čichovou poruchou tím můžou zalejvat i pokojovky.
Tekutý slepičí fufínka se samozřejmě i prodávají. Za litr toho, co zvládneš s přehledem doma, zaplatí kolem 100,-/l. Co je už horší, jsou přídavky dalších minerálů, který do zahrady lejt zas tak až moc nechceš. Doporučuje se taky používat asi jednou za 14 dnů, tak abys na tom neprovařila gaťky.
Informačně jsem se úplně vyprázdnila, takže to je ode mě pro dnešek všechno. Jestli se ti epizoda líbila, můžeš mě podpořit jejím sdílením na sociálních sítích. A příště zase u něčeho voňavějšího. Uslyšíme se bzzzzzzzzzy.
