Text níže je přepis podcastu. Bez korektůry a na hulváta tak, jak to ze mě vypadlo. ⤵️
Dneska se podíváme na téma, který se mi objevuje často v inboxu, je hodně propíraný na sociálních sítích a velkej magnet na prachy.
Ale ještě, než se do toho pustíme, pojďme si říct, jak to bylo se strašilkou, na kterou jsem se ptala na konci minulý epizody.
Strašilka je hmyz s proměnou - nedokonalou! To znamená, že po vylíhnutí z vajíčka se už nápadně podobá dospělci, několikrát se v průběhu vývinu svlíkne, přibyde pár kosmetickejch úprav jako třeba křídla a voilà z roztomilýho klacíčku je lítající větev, se kterou už nikdo nechce radši nic mít, aby ho nesežrala. Jestli nevíš, kdo byla strašilka Olin, nezapomeň si doposlechnout minulej díl, kde vysvětluju, co je proměna dokonalá a nedokonalá a na co se můžeš v podcastu těšit.
Dneska se vrhneme do tématu Hmyzích hotelů, hmyzích domků… schválně se ještě jdu podívat, pod čím to lidi nejčastěji vyhledávají… vede hmyzí hotel, pak až hmyzí domeček. Domek skoro nikdo nevyhledává, to jsem zas mimo trendy, koukám.
Jestli jsi o hmyzích hotelech nikdy neslyšela, tak ti závidím tvůj lidskej domeček na samotě bez signálu, internetu, schránky a sousedů. Nevěřím, že někdo takovej totiž existuje.
Ale někdo možná, a tak to v rychlosti vysvětlim. Hmyzí hotel je uměle vytvořenej domeček, kterej má jedinej úkol, a to poskytnout bezpečnej úkryt a klidný místo k hnízdění užitěčnýho hmyzu. Nájem pak platěj samozřejmě v naturáliích, očekává se od nich opylování nebo jiná služba na zahradě, to je jasný, jsme v Česku, tady není nic jen tak. Je to super zábava pro děti, který tady můžou pochytit první důležitosti o hmyzu, jako je chování různejch druhů, hnízdění a pozorování různejch etap hmyzího života.
A protože každej zodpovědnej rodič touží po vzdělaným dítěti, stal se z hmyzích hotelů velkej byznys. Prodávají se od maličkejch za pár korun až po větší a velký za několik tisíc.
Dokonce jsem se nedávno setkala s lidma, kteří hmyzí domek brali jako jejich takový vykoupení za hříchy páchaný na zahradě, jako stříkání chodníků Rundupem, hubení hmyzu insekticidy apod. V našem rozhovoru padla dokonce věta:
My přírodě pomáháme, máme hmyzí hotel. Tak se to vyváží, když pak občas něco postříkáme.
Chemii na zahradě se koukám ještě pověnujeme zvlášť, to je taky téma!
Kdo v hmyzích hotelech má bydlet?
Ideální představa mnoha prodejců hmyzích hotelů jsou: všichni. Jenže to není úplně možný, ale k tomu se dostaneme. Ve výsledku je to taková docela pěkná ozdoba zahrady, ale funkční to moc není. Povím proč.
Aby byl funkční, je potřeba, aby byl specializovanej a ne pro všechny. Každej hmyz upřednostňuje jiný apartmány v jiný destinaci. Stejně jako já bych nemohla bydlet v Praze v paneláku, drvodělka by nemohla bydlet v hlubokým stínu na průvanu.
Tady bych ráda ještě upřesnila, jak to s těma domečkama a hotelama vlastně je. Oni ani tak neslouží totiž na bydlení, ale na hnízdění - nakladení vajíček, dozásobení potravou a zašpuntování v případě třeba samotářskejch včel. Během roku se pak vajíčka líhnou, larvy baštěj, pak se kuklej a na konci léta vylítávají noví dospělci. Tím to ale nekončí, spousta druhů se vrací do hnízdiště na zimu zalezou si a přečkaj krušný časy. Takže využívají hmyzí domky 2x.
Vybavení hmyzích hotelů
1) Slámky, stébla, bambusy, navrtaný díry, děrovaný cihly, naskládaný plochý kamínky - zkrátka otvory - ty by měly nejčastějc využívat samotářský včely neboli včelky samotářky. U nás jich žije víc než 600 druhů. Nežijou ve společenství, ale vystačí si samy. A tak jim k životu a rozmnožování stačí jedna taková malá komárka v hmyzím domku. Každá samotářská včela upřednostňuje jinej průměr otvoru a jinej materiál, ve kterým se s chutí zabydlí. Převážná většina z nich hnízdí v půdě, takže hmyzí hotely vůbec nenavštíví. Tvořej takový kopečky z vyhrabanýho materiálu s dírou uprostřed. Možná jsi je už někdy potkala. Jiný si rády dělaj hnízda v cihlách nebo mezi nima. Jiný zas vyhledávají k hnízdění už hotový dutý stonky rostlin, třeba v bambusu, slámě nebo rákosu. Není vůbec výjimka, že by hnízdili i v ulitách hlemýžďů nebo v dutinách po dřevokazným hmyzu. Některý vůbec nehnízděj v čerstvým dřevě a vyhledávají trouchnivějící dřevo. Většina z nich upřednostňuje ale chodbičky kolem 15 cm. Takže ti je asi jasný, že takový ty sranda hmyzí hotely, který mají asi 5 cm hloubku, nejsou moc k ničemu. No není to úplně jednoduchý.
O včelách samotářkách se určitě v budoucnu ještě rozpovídám (epizoda #6 Včely samotářky), protože jsem zjistila, že spousta lidí kromě včely medonosný žádnou jinou včelu nerozlišuje. Přitom jsou to většinou ony, co oddřou opylení toho, co máš na zahradě. Už na to přišli i někteří zemědělci a sadaři a uměle jim staví hnízdiště u polí a sadů.
Domky se stéblama nebo děrovaný cihly je dobrý umisťovat na slunný teplý a bezprůvanový místa. Takový místa jsou míň náchylný na šíření bakterií a plísní a budou si je včelky samotářky vybírat spíš než cokoliv jinýho. Nejsou pitomý.Jako hmyzí domky pro samotářky jsou skvělý třeba takový ty rákosový zástěny na balkóny.Jestli jsou osídlený nebo ne poznáš tak, že tam, kde by měla bejt díra, je najednou víčko. Ucpaná díra nějakým materiálem, hliněným nebo dřevnatým slepeným slinama…
2) Další, co můžeš v hmyzích domcích najít, jsou různý kusy trouchnivějící dřeva - ty můžou osidlovat jak už víme taky včelky samotářky, ale jsou důležitou složkou potravy i různejch bezobratlejch živočichů, kteří jsou na něm přímo závislí. Třeba tesaříci, ty se vyvíjej ve dřevě různejch jehličnanů i listnáčů (podle druhu), roháči, který se ale vyvíjej v trouchnivějícím dřevě ve styku se zemí… tady už je to fakt věda a chtít po larvě brouka, aby žila v pár kouscích dřeva v nějakým domku je dle mýho úplný sci-fi.
3) Vertikální podlouhlej otvor - ten už tvarem napovídá, že bude pro něco, co buď někdo rozplácl nebo takhle placatej už je. Slouží pro motýly. Nebo spíš měl by sloužit, ale nedovedu si představit, že by si takový místo někdy našel. Internet říká, že se tady schovávají před deštěm. Řekla bych, že spíš ne, než jo a k zimování některejch druhů v dnešní době to taky úplně nebude, vzhledem k tomu, že hmyzí hotely mají lidi na zahradě, kde je většinou víc boudiček a dům, takže si motýl spíš vybere místo chráněnější.
4) Horizontální podlouhlej otvor - ty by měly sloužit pro zimování berušek (slunéček), takže v létě bude tenhle prostor prázdnej a na zimu domek nesmíš sundat, aby se tam nějaká ta beruška mohla zabydlet. Zas si ale úplně nemyslim, že by to mělo úspěch, stejně jako u motýlů.
5) Různý sena, nadrcelenj materiál, hobliny… - ty budou úplně skvělý jako škvorník. Ostatně jako úplně všechno, co do takovýho hmyzího domku dáš. Škvor není náročnej prakticky na nic, zároveň ti pomůže s likvidací mšic na zahradě. Ve společným hotelu, kde budeš chtít i samotářky to ale dobře fungovat nebude, protože škvor má rád tmavý vlhký místa. Takže bych ho spíš ubytovala samotnýho ve škvorníku tam, kde ho zrovna potřebuješ. Na mým Instagramu babu.gardens najdeš návod, jak na škvorník. Hledej v příspěvku se škvorem.
Kupovaný hmyzí hotely
I v kupovanejch hmyzích domkách nebo hotelích se najdou ale dvě zásadní chyby.
1) První průšvih je nezasíťovanej hmyzí domek. Tím nemyslím, že do něj nevede elektrika a voda. Ale že na něm není připevněná síť. Není tam proto, aby materiál nevypadával ven, ale aby si z hmyzího domku neudělalo ptactvo švédskej stůl. Jakmile se ti do domku totiž nastěhujou včelky, nakladou do stébel vajíčka, vylíhnou se larvičky a začnou uvnitř úřadovat, slítne se ti to tam jak na hostinu. Zejména strakapoudi a sýkorky hmyzí hotely milujou. Takže jestli jsi jeden den viděla víčko na bambusu a druhej už tam není, není to zrychlenej vývoj vlivem tvýho ekoprostředí na zahradě, ale tím, že krmíš ptáky.Taková síť by neměla bejt na hmyzím domku připláclá, to je k ničemu, ale pár centimetrů od něj s okama tak velkejma, aby ti skrz prolítlo to, co tam chceš ubytovat. Třeba drvodělka potřebuje síť minimálně 45x45 mm.Samozřejmě v přírodě taky sítě na hnízdišti nemají, ale taky jich tam nebydlí X desítek najednou. Takže když už si je nakvartýruješ na jedno místo, tak je i ochraň.
2) Další průšvih jsou šišky. Ono to svádí, jsou hezký, je to další materiál, kterej v domku můžeš mít, ale je to past! Šišky reagujou na počasí. Když je slunečno a teplo, jsou úplně otevřený, když je chladněji a vlhko, přivírají se. Takže když se do nich něco ubytuje, každá změna počasí jim může ublížit.
Výroba hmyzího hotelu
Když se na hmyzí hotely na různejch e-shopech podíváš, určitě tě napadne, že by sis ho doma mohla vyrobit. A teď teprve začíná to dilema.
Když už, tak za mě je lepší udělat menší hmyzí domečky na víc míst na zahradě a rovnou je specializovat na konkrétní druh. Třeba udělat malý otýpky delší slámy, třeba 20 cm svázat je a strčit do oka plotu. Takovejm otýpkám nebudu přidávat bezpečnostní síť, ale těch míst udělám několik. Včelky samotářky nejsou samotářky jen tak z trucu, ale většina z nich o sousedy moc nestojí, takže jim v tom bude i líp. Zároveň jim dám na výběr, kde by se jim nejvíc líbilo.
Já mám na zahradě v loupáku, to je můj velkej trvalkovej záhon, špalek pro drvodělky s otvorama 10 a 12 mm. To ale proto, že tam drvodělky mám a viděla jsem, že samice hnízdiště hledala. Jinak bych ho ani nedělala. O drvodelce chystám speciální díl. (Epizoda #6 Včely samotářky)
Vždycky je potřeba mít stébla nebo dutiny z jedný strany uzavřený. Nestavíme průchoďák, ale pokoj.
To platí i u děrovanejch cihel. Tam bych zas klidně dala několik cihel k sobě, ale zabezpečila je proti ptákům třeba králičím pletivem..
Celá zahrada jako jeden velkej hmyzí hotel
Vůbec ale nejlepší je mít celou zahradu jako jeden velkej hmyzí hotel. Nechat ji z části divokou, neuklízet všechno, co kde spadne, nechávat starý stromy na zahradě, pařezy nebo silnější suchý větve někde v záhoně, vytvořit kompost, udělat zahradu plnou příležitostí. Pak nám tam bude dobře všem. Když už jim na zahradě uděláš bydlení, mysli taky na to, že je potřeba je taky umět nakrmit. Pestrá a vyvážená strava je základ, tak nech zahradu rozkvést různejma kytkama, který se prostřídaj ve kvetení od časnýho jara až do podzimu. O tom asi udělám ještě nějakej speciální díl, ať to máme někde po kupě.
Design hmyzího hotelu
Co se týče designu, tak to záleží samozřejmě na celkovým konceptu zahrady. Může uprostřed stát velká boudička z cihel obklopená trvalkovým záhonem, nebo na zdi umístěný čtverce v barvě oken, nacpaný bambusem, nebo nenápadně rozmístěný otýpky, kterejch si oko návštěvy vůbec nevšimne… to záleží na celkovým designu zahrady i na tom, jak s domkama plánuješ nakládat. Existují i badatelský hmyzí domky, kterejm můžeš vysunout bok a vidíš podélně vnitřek díry, kam nakladla samotářka vajíčka. No vynálezy jsou různý a v pozorování se meze nekladou.
Myslím, že už jsi teď jednou nohou na cestě na obchůzku zahrady, kde můžeš takovej domeček vytvořit. Za mě je to dneska všechno. Dej mi vědět pod příspěvek o týhle epizodě na mým Instagramu babu.gardens nebo do zprávy na Instagramu, jestli máš hmyzí domek a kdo ti tam bydlí.
Uslyšíme se zase bzzzzzzzzzy.
